*Jack Carver
– JC (čti jako džeisí)
JC
se dozví od Valerie, že pracuje pro CIA. Ta před časem vyslala
na ostrovy v Tichomoří tajného agenta Harlana Doyla s kterým
však po dvou měsících ztratila kontakt. Jí samotnou pak tato
organizace vyslala, aby svého kolegu Doyla kontaktovala,
převzala nějaké informace, zmapovala situaci a pokud by to bylo
možné, tak se pokusila celou věc zastavit.
Jelikož byla
celá tato akce přísně utajená a neměla vzbudit Jackovo
podezření, musela se tedy vydávat za fotografku jednoho
nejmenovaného magazínu o exotickém cestování.
Jacka coby
vysloužilého člena zvláštní jednotky, si vybrala a najala, pro
jeho zkušenosti o kterých se dozvěděla, ten se tak stal nic
netušící zálohou pro případ, že by se na ostrovech něco
přihodilo a její mise by tak byla ohrožena.
JC je vším
velice překvapen, ale neskrývá svůj údiv a přiznává, že od
chvíle kdy byla napadena jeho loď, měl celou tu dobu podezření,
že se stal nedobrovolnou součástí cizího plánu. Nyní když je do
celé záležitosti zapleten a nemůže již couvnout zpět, žádá
Valerii, aby mu pověděla více podrobností o tom, čeho se právě
účastní. Valerie se tedy rozpovídá a prozradí mu vše o tajné
operaci CIA.
Každý sám,
ale chvílemi i společně prožijí na souostroví nejednu horkou
chvilku. Smrt číhá na každém kroku, ale oba dokáží projít tímto
peklem až do úplného konce.
… Doktor
Krieger i zrádce Harlan Doyle již nejsou mezi živými a nebezpečí
mutagenu zdá se být navždy zažehnáno. JC s Valerii nacházejí
poblíž pobřeží zakotvenou loď a ač poznamenáni prapodivným děním
a vražedným dobrodružstvím na ostrově, konečně šťastně a ve
zdraví opouštějí sluncem zalité bílé pláže a odplouvají vstříc
vzdálenému domovu.
Valerii a Jackovi
se před útěkem z ostrova podaří získat materiály o mutagenu a
důkazy o genetických pokusech, které byly v tajnosti na
ostrovech prováděny ambiciosním vědcem Dr. Kriegerem.
Poté co naši
hrdinové v bezpečí doplují do svého cíle a jejich nohy opět
vkročí na pevninu, vedou jejich první kroky do centrály tajných
služeb, kde Valerie pracuje.
Zde se
ubytují v bytě, který je používán programem na ochranu svědků.
Okamžitě je
svolána rada nejvyšších představitelů tajných služeb z celého
světa, kde Valerie předkládá všechny shromážděné materiály a
společně s Jackem podávají svá svědectví.
A zde se
začíná odvíjet náš nový příběh…
JC s Valerii
vcházejí do rozlehlého mahagonem vykládaného sálu, uprostřed
místnosti visí ze stropu velký zlacený lustr zdobený slzičkami
z čirého křišťálu, které rozstřelují světelné paprsky žárovek na
velký stůl ve tvaru písmene U.
Kolem stolu
je asi dvacet tiše diskutujících mužů, v čele sedí v drahém
dobře padnoucím obleku muž, který si levou rukou podpírá čelo a
listuje v hromádce papírů.
Náhle zvedne
svůj zrak a promluví „…áááá tak jste konečně tady, posaďte se
prosím…“.
JC s Valerii
se posadí ke stolu, muž v čele se postaví a ujímá se slova.
„Pánové a
milá dámo, rád bych vás přivítal na dnešní mimořádné radě a také
mezi námi přivítal a představil vám pana Jacka Carvera a naší
agentku Valerii Constatinovou, kteří se včera společně vrátili
z náročné mise v Tichomoří. Chtěl bych se omluvit, že jsem radu
svolal takto narychlo, ale nastala neodkladná situace, která už
se netýká jen americké národní bezpečnosti, nýbrž přerostla
v globální celosvětovou hrozbu. Před několika lety propustilo
ministerstvo obrany jednoho z předních vědců jménem Dr. Krieger,
který působil v oblasti genetického výzkumu. Bylo zjištěno, že
tento muž zašel příliš daleko a začal provádět své tajné pokusy
i na lidech, ministerstvo obrany tak muselo zakročit a přijmout
nová bezpečnostní opatření. CIA nějaký čas Dr. Kriegera ještě
sledovala, ten však jednoho dne zmizel neznámo kam a nikdo
nevěděl co se s nim stalo. Je to několik měsíců zpět, co jsme
obdrželi informace a podezřelém pohybu většího počtu osob na
odlehlých ostrovech v jižním Pacifiku, kam také směřovali
zásilky chemických látek a většího počtu pěchotních zbraní. CIA
proto spustila tajnou operaci s názvem „Far Cry“ jejíž úkolem
bylo zjistit důvod a původ tohoto konání. Za tímto účelem jsme
na ostrovy vyslali tajného agenta Harlana Doyla, ten měl celou
věc prověřit, případně do celé záležitosti infiltrovat,
zajistit nějaké informace a neprodleně nás kontaktovat pomocí
satelitního telefonu. Po několika dnech se nám Harlan Doyle
konečně ozval“ …ehm... „promiňte musím se trochu napít, nějak mi
z toho řečnění vyschlo v ústech“ muž v čele se trochu pousmál,
ale bylo na něm patrné, že se snažil zachovat vážnost celé
situace. Vzal ze stolu sklenici s minerální vodou, celou ji
vypil a položil zpět na stůl, poté uchopil bílé plastové desky
s velkým červeným nápisem „Přísně tajné!“, otevřel je a vyndal
z nich list papíru.
„Nyní bych
vám rád přečetl psaný záznam z volání Harlana Doyla, cituji …
Zde X03
kódové označení operace Far Cry, po několika dnech se mi
podařilo úspěšně do celé záležitosti proniknout. Zjistil jsem,
že za vším stojí jistý Dr. Krieger, kterého prý propustilo
ministerstvo obrany za nedovolené genetické pokusy. Ten zřejmě
nabídl svůj tajný projekt někomu ze soukromého sektoru, či
nějaké tajné organizaci, ale to se mi zatím nepodařilo zjistit
přesně. Jedno je však jisté, tímto se mu podařilo získat značné
finanční prostředky a celý projekt tak narostl do nevídaných
rozměrů. Název výzkumu zní PROJEKT MUTANT.
Na ostrovech
byla vybudována řada dobře vybavených a zabezpečených
laboratoří, v kterých jsou prováděny pokusy na zvířatech a
v současné době možná již i na lidech. Žádného živého mutanta
jsem zde zatím ještě neviděl, ale zahlédl jsem v laboratořích
několik rozpitvaných těl a něco vám řeknu, ty bestie vypadají
opravdu hrůzostrašně a nebezpečně. Abych nezapomněl, celé
souostroví je hlídáno dobře organizovanou soukromou armádou
složenou z nájemných žoldáků, kteří zde prošli speciálním
výcvikem a vyzbrojeni jsou nejmodernějšími zbraněmi a ….. sakra!
Někdo sem jde, musím končit!“
Muž v čele
dočetl záznam, vrátil list papíru do desek, které odložil
stranou a pokračoval…
„Toto bylo
poprvé a bohužel naposledy, kdy se nám agent Doyle ozval, od
této chvíle nikdo nevěděl co se s ním stalo. Byli jsme tedy
nuceni do celé akce nasadit dalšího agenta a to zde přítomnou
Valerii Constantinovou, která se řadí mezi nejlepší agenty CIA,
ta dostala za úkol odcestovat do Tichomoří, zjistit co se stalo
s Harlanem Doylem, případně se k němu připojit a pokud možno
celý výzkum sabotovat a zastavit. Pro plavbu k ostrovům si
vybrala zde přítomného pana Jacka Carvera, který byl dříve
členem zvláštní jednotky a nyní se živí jako nájemný lodivod pro
přepravu turistů. Valerie odcestovala a aby nebudila pozornost,
vydávala se za fotografku nejmenovaného magazínu o cestování po
exotických zemích. Pro pana Carvera měla celá tato záležitost
zůstat utajena, ale bohužel okolnosti tomu nepřáli a pan Carver
se stal nedobrovolnou součástí celé operace Far Cry. Agentka
Constantinová již déle nemohla tajit svou pravou identitu a
musela pana Carvera informovat o všech podrobnostech akce a o
účelu, za kterým byla do Tichomoří vyslána. Nyní bych poprosil
pana Carvera a agentku Constantinovou, aby podali svá svědectví
a podrobně celou radu seznámili s tím, co se na souostroví
odehrálo.“
JC s Valerii
začali vyprávět, vzájemně se doplňovali a líčili sebemenší
detaily svého vražedného dobrodružství. Členové rady se zaujetím
hltali každičké jejich slovo, přikyvovali a občas nevěřícně
zavrtěli hlavami ze strany na stranu. Poté co oba dokončili svá
vyprávění, ujal se slova znovu muž z čela stolu.
„Děkuji za
vyčerpávající slova a teď bych z celé výpovědi, kterou jste
právě vyslechli, učinil nějaký závěr. To co zde leží přede mnou
na stole…“ rukou poklepe na asi 7 centimetrů tlustý svazek
papírů, uložených v deskách z tvrdého kartonového papíru „To
jsou zápisky, deník a veškeré dokumenty Dr. Kriegera, které se
týkají jeho tajného projektu MUTANT. Naší agentce a panu
Carverovi se tyto dokumenty podařilo získat poté, co byl zabit
Dr. Krieger a zrádce Harlan Doyle. Celý spis jsem v noci
důkladně studoval a zjistil jsem, že mutagen byl téměř dokončen
a připraven k závěrečnému testování. Jak zde agentka uvedla,
zrádce Doyle se chtěl mutagenu zmocnit a prodat, kdo však o tuto
látku projevil zájem, není známo. Z těchto dokumentů nelze určit
ani kdo celý projekt financoval, neboť Dr. Krieger ve svém
deníku uvedl jen to, že prostředky mu poskytl jistý pan X.
Z toho však
lze předpokládat, že nebyl všechen mutagen zničen a je zde
reálná více než devadesátiprocentní pravděpodobnost, že část
mutagenu byla přesunuta na jiné místo naší planety a tam se
pracuje na jeho zdokonalování. Tímto vás prosím a žádám, aby
vaši agenti sledovali celé kontinenty a od této chvíle řádně
prověřili každé více či méně podezřelé jednání. Naše CIA již
začala sestavovat speciální jednotku, která se vrátí zpět do
Tichomoří, ta bude mít za úkol, pročesat ostrovy, najít zbytek
živých mutantů, zabít je a mrtvá těla spálit. Poté se pokusí
nalézt možné zapomenuté důkazy o experimentech a nakonec zničí
vše, co by jen zdánlivě mohlo připomínat PROJEKT MUTANT.
A tímto bych
pánové a dámo ukončil dnešní mimořádnou mezikontinentální radu,
děkuji všem za pozornost, za účast na této radě a také za
budoucí spolupráci týkající se této věci, nashledanou…“
Všichni se
zvedají od stolu a pomalými kroky odcházejí ze sálu pryč. „Pane
Carvere“ ozve se z druhé strany stolu, JC se otočí a odpoví
„Ano?“.
„Můžete zde
ještě chvilku zůstat?“ táže se muž, který celou radu vedl.
JC tedy
vykročí směrem k muži a Valerie odchází ze sálu sama.
„Ještě jsem
se vám ani nepředstavil, mé jméno je John Anderson, ale můžete
mi říkat Johne.“ a přitom potřese Jackovi pravicí. JC odpoví
„Velice mě těší Johne, říkejte mi prosím Jacku.“
„Víte Jacku,
chtěl jsem vám poděkovat za vše, co jste pro naší organizaci
vykonal, ale hlavně vám velice děkuji za to, že jste v tom
Valerii nenechal samotnou, bez vás by to nezvládla a co si
budeme nalhávat, bez vás by už zřejmě nebyla ani mezi živými,
musím uznat, že jsme celou situaci podcenili, ale Val je
opravdovou profesionálkou a nejraději jedná na vlastní pěst.
Pojďte se posadit Jacku, jistě musíte být po celé akci ještě
unaven.“
Poté oba
usedají k menšímu stolu, do mohutných kůží potažených křesel a
pokračují v přátelském rozhovoru.
„To že Val
řekla, že si vás vybrala kvůli výcviku u zvláštních jednotek,
dle mého názoru nebude jediný důvod její volby, myslím Jacku, že
se jí líbíte. Za celou dobu co Valerii znám, se nikdy nezajímala
o nikoho tolik, jako o vás.“
John se
usměje, ale okamžitě zase zvážní.
„Ale teď bych
rád přešel k tomu hlavnímu důvodu, kvůli kterému jsem vás zde
zdržel Jacku, měl bych pro vás práci a …“ JC ho náhle přeruší…
„To jsem přesně tušil, proč vždycky všechno musí být jak ze
scénáře špatného Hollywoodského filmu, nezlobte se, ale už
s celou záležitostí a CIA nechci mít nic společného!“ řekne
rozzlobeně, rázně uhodí pěstí do stolu a chystá se odejít.
„Alespoň mne vyslechněte Jacku“
„Tak tedy
mluvte“ odpoví JC již klidnějším hlasem a znovu se posadí
„Jak už zde
bylo řečeno, sestavili jsme jednotku, čítající tři desítky dobře
vycvičených mužů, kteří se vrátí do Tichomoří a celé souostroví
důkladně vyčistí. Jelikož jsme v časové tísni, potřebujeme, aby
celá akce proběhla co možná nejrychleji a v tom je ten problém,
potřebovali bychom zkušeného průvodce a velitele, který už se na
ostrovech vyzná a zároveň ví, co ho tam může potkat. Pochopte
nás, jediný kdo splňuje tyto požadavky, jste vy Jacku, co tomu
říkáte?“
JC bez váhání
odpoví „Lituji, ale mou odpověď již znáte!“, poté se zvedne od
stolu a odchází pryč.
„Pak to tedy
bude muset Valerie zvládnout sama!“ řekne John už jen
polohlasně.
JC se zarazí
a otočí se zpět k Johnovi „Valerie? Ona se vrací do Tichomoří?“
John se
podívá a odpoví „Ano! Sama se mi nabídla a přesvědčovala mne, že
budete se vším souhlasit.“
JC nevěřícně
zakroutí hlavou „SAKRA!!! ta ženská se snad opravdu dočista
zbláznila!“ vyhrkne rozzlobeně.
„A co jste
čekal Jacku? Říkal jsem vám, že Val je profesionálkou a ta
neodejde od nedodělané práce. A teď mne omluvte, mám ještě
nějakou práci ohledně výsadku na souostroví.“
John se
zvedne od stolu a odchází rázným krokem pryč ze sálu. JC zůstává
stát jak z kamene vytesaný, po chvilce usedá zpět do koženého
křesla, opře si hlavu o opěradlo a nepřítomně hledí na třpyt
křišťálových slziček visících z velkého zlaceného lustru.
…. O půl
hodiny později ….
JC vchází na
pokoj, kde jsou společně s Valerii ubytovaní. Val stojí u okna a
pozoruje město, venku se pomalu stmívá a všude se začínají
rozsvěcet pouliční lampy.
JC začne
nervózně chodit po pokoji a ve vzduchu je cítit napětí, náhle se
zastaví a promluví „Alespoň jsi mi to mohla říci sama!“
Val se pomalu
otočí čelem k Jackovi, ten se podívá do jejích krásných hnědých
očí a ona jen tak slaboučkým hláskem šeptá „Chtěla jsem, ale
nedokázala jsem to, bála jsem se, že to odmítneš, začala jsem
k tobě něco cítit a tím to pro mne bylo ještě těžší. Ani mě
nenapadala slova, kterými bych ti to zdělila, já jsem prostě
v některých věcech zbabělá, moc se ti za to omlouvám Jacku.“ JC
chvíli mlčí a Val sklopí oči k zemi. „A kdy odlétáme?“ zeptá se
JC z nenadání. „Já to věděla…“ vykřikne Val, skočí mu kolem krku
a zlehka ho políbí na čelo.
„No tak
neblázni holka jedna splašená a radši mi odpověz!“ řekne JC již
s úsměvem na tváři.
„Odlétáme
zítra odpoledne, ale to nám ještě John upřesní.“ JC se podívá na
hodinky „Už je dost hodin, měli bychom jít spát ať jsme zítra
odpočatí.“, vezme si ze skříně velkou osušku a odchází do
koupelny. Tam se vysvleče, stoupne si do sprchového koutu a
pustí na sebe proud teplé vody, vtom ho někdo chytne za rameno,
JC sebou škubne a pootočí hlavu „Ježíši! Val co tu děláš, víš
jak jsem se lekl!“ Ta přejede rukou po jeho zádech, nakloní se
k němu a zašeptá mu do ucha „Přišla jsem ti umýt záda.“ a pomalu
mu začne rukama masírovat jeho svalnaté tělo, po chvíli už to JC
nevydrží a otočí se čelem k Val. V tom ji spatří v celé kráse,
stojí tam jen tak, jak ji Bůh stvořil. JC je jak opařený a zírá
na její krásné snědé tělo opálené od exotického slunce. „Tohle
modeloval snad sám Bůh.“ Pomyslí si JC a vydá ze sebe jen „Ty
jsi tak krásná.“
Dál sleduje
její dokonalé křivky a jeho pohled se zastaví na překrásných
pevných a kulatých ňadrech, po kterých stékají lesklé kapičky
vody. „Na co čekáš Jacku, neviděl jsi snad nikdy nahou ženu?“
řekne Val, když vidí, jak si ji JC prohlíží. Ten je vším
očividně zaskočen, ale uchopí ji za hýždě a přitáhne ji pevně
k sobě, okamžitě se začnou vášnivě líbat a né a né přestat. Po
chvilce se Val od Jacka odtáhne a s úsměvěm povídá „Počkej,
počkej, nějak zapomínáš, proč jsme tady ty kluku.“, podá Jackovi
mýdlo a malou pěnovou houbičku. JC začne Valerii omývat každičký
kousek jejího svůdného těla a je na něm vidět, že se mu to
opravdu líbí, poté se vystřídají a Val omývá Jacka. Houbička
padá k zemi a oba se začnou znovu vášnivě líbat a objímat,
jejich namydlená těla se proplétají a kloužou po sobě jako těla
zlatých úhořu. Teplý proud vody omývá z jejich rozpálené pokožky
zbytky mýdla a ještě více umocňuje jejich touhu. Val zlehka
sténá a chvěje se vzrušením, mazlení nebere konce a oba jsou jak
smyslů zbavení. Celé to utne až JC „Takhle by to nešlo ty
zlobivá slečínko!“, lehce ji plácne přes zadek a zastaví proud
vody. Rychle a nedbale otře sebe i Val, uchopí ji do náruče a
odnese do pokoje. Tam ji položí na postel, lehne si k ní a
pokračují v té rozehrané vzrušující hře. ((( Tady bych se mohl
rozepsat víc, ale nemůžu, bo JC je pěknej kanec a Val? Jo tak to
je řádná dračice a ty by jsi zapomněl, co to vlastně čteš a na
jakém to jsi WEBu ;) )))
Mazlí se a
milují jak pět minut před koncem světa, střídají všechny možné i
nemožné, pozemské i nadpozemské milostné polohy, topí se
v nekonečné extázi a vybuchují jako bezedné vulkány. Venku
pomalu svítá a jejich dovádění nemá konce a nabírá na intenzitě.
Nakonec však úplným vyčerpáním usínají v pevném objetí.
O několik hodin později…
JC s Val
vcházejí do velké kanceláře, kde za stolem sedí John „Krásné
poledne přeji vám oběma, tak koukám Jacku, že jste se konečně
rozhodnul, mohu s vámi tedy počítat?“
JC kývne
hlavou „Co mi zbývá, nemohu v tom přeci nechat Valerii
samotnou.“
John se
usměje „No dobrá tedy, ale ještě tu musíme vyřešit několik
formalit, vždyť to znáte, ty zatracené služební postupy.“,
položí před Jacka několik papírů „To si přečtěte Jacku a
podepište mi to prosím.“
JC jen letmým
pohledem projde několik stránek a nakonec vše podepíše. „A to je
vše?“ zeptá se JC. John vytáhne ze stolu zásuvku, vyndá z ní
obálku a tu podá Jackovi „Zde jsou potřebné informace a
instrukce k celé akci a nezapomeňte, že teď již pracujete pro
CIA Jacku. Nyní si dojděte s Valerii na oběd a poté se stavte
ve zbrojnici, kde dostanete potřebnou výstroj a výzbroj. Val vás
potom zavede k jednotce, které budete velet. Se všemi se
seznamte, uvidíte, že jsou to opravdu dobří chlapíci, kteří vás
nenechají ve štychu. Společně pak budete převezeni na vojenské
letiště, odkud poletíte do Tichomoří, odlet je naplánován na
16:00, až budete nad souostrovím, seskočíte pomocí padáku. Dole se
všichni sejdete a společnými silami vybudujete základní tábor,
kdyby se přihodilo něco nepředvídatelného, okamžitě nás prosím
kontaktujte a teď už vám přeji jen hodně štěstí a šťastný návrat
domů.“
A tak JC
s Valerii a speciální jednotkou odletěli zpět na ostrovy, kde
zažili spoustu nových dobrodružství, všechny úkoly mise byly
splněny a všichni se ve zdraví vrátili domů.
O několik
měsíců později přicházejí nové zprávy z jedné lokality v Africe,
že se zde ztrácejí domorodci a že se zde děje něco podezřelého.
Spatřeno zde bylo několik podivných zvířat a jejich původ je
neznámý. CIA se rozhodla tuto podezřelou situaci prověřit, neboť
zde bylo důvodné podezření, že za vším může být opět jistý pan
X, který financoval tajný výzkum Dr. Kriegera a který
pokračuje v jeho práci. Sestavena bude opět menší jednotka,
která v přestrojení za lovce divoké zvěře má zjistit, oč jde a
podniknout jistá opatření. To jestli bude do akce povolán i JC
s Val není ještě jisté, neboť rozhodnutí je pouze na nich a
nebylo ještě učiněno. |